Obec Deštnice
Drobečková navigace

Úvodní stránka > HISTORIE OBCE > Historické a přírodní zajímavosti

Historické a přírodní zajímavosti

Na polích Vápenka (Kalkofen) a Stromovka ( Baumgarten) byly před lety nalezeny kamenné artefakty, které velmi zasloužilý badatel Dr.Anton Fischer z Měcholup ( Michelob) odevzdal částečně c.k. dvornímu muzeu ve Vídni, částečně do Prahy historickému spolku. Sbírka prehistorických nálezů nachází se od r.1899 v prehistorickém ústředním muzeu v Teplicích.

V okolí je několik prehistorických památek – menhiry v Drahomyšli a u Rybňan, pravěké hradiště na vrchu Výrov, který vévodí celému kraji ( 509 m n.m.) a známé Kounovské kamenné řady. Na poli Vápenka byly r.1872 nalezeny urnové hroby s žárovými pohřby.

Za zmínku rovněž stojí zříceniny hradů Pravda a Džbán ( i když ten již není v žateckém okrese).

Z přírodních pozoruhodností stojí za povšimnutí v Evropě ojedinělé paleontologické naleziště u Tuchořic, s výskytem kosterních zbytků třetihorních obratlovců, schránek měkkýšů a subtropických rostlin, památné duby v Líčkově a Kozlovském údolí. Pro bohatství rostlinných druhů a živočichů a pro krajinné hodnoty byla oblast Džbánské pahorkatiny vyhlášena v r.1994 přírodním parkem.

Zakletý mnich v Drahomyšli

Asi 400 m severně od vesnice Drahomyšl  stojí menhir nazývaný „Zakletý mnich“. Dojde se k němu polní cestou směrem na Strkovice. Stojí v poli ( není dobré chodit sem na jaře – je tu bahno). Menhir je 220 cm vysoký, 140 cm široký a tloušťka je 50 cm. Své jméno získal díky pověsti, která se k němu váže:

Mladý žatecký mnich se zamiloval do měšťanské dívky a chtěli spolu utéct. U Drahomyšle je dostihl převor kláštera a mnicha kletbou proměnil v kámen. Dívka byla obviněna z čarodějnictví za to, že neštěstí způsobila a byla podle žateckých smolných knih roku 1668 upálena.

Zakletý mnich v DrahomyšliZakletý mnich v Drahomyšli

Zakletý mnich v Drahomyšli

 

 

 

 

 

 

 

 

Kounovské kamenné řady

Kounovské kamenné řady se nacházejí na protáhlé náhorní plošině kopce Rovina, který je výběžkem pohoří Džbán v nadmořské výšce 525,5 m nad obcí Kounov. Bylo jich šestnáct řad, dlouhých přibližně 300 m a situovaných zhruba ve směru sever – jih. Dnes zůstaly celé jen tři, ze zbylých jsou jen torza, protože roku 1860 se píše o použití kamenů na mezníky lesních dílů a na chmelnicích. Z roku 1927 je sdělení o jednom z místních občanů, který odvážel kameny do skláren.

Kounovské kamenné řadyKounovské kamenné řady

Kounovské kamenné řady

 

 

 

 

 

 

 

 

http://www.obec-kounov.cz/kounovske-rady/

16. 12. Albína

Zítra: Daniel

Počasí Deštnice - Slunečno.cz

Návštěvnost stránek

093054