Obec Deštnice
Drobečková navigace

Úvodní stránka > HISTORIE OBCE > Okolní obce

Okolní obce

Protože zdejší kraj má velmi bohatou historii, bylo by možné téměř o každém místě popsat několik odstavců. Karl Tutte ve své vlastivědě Žatecka (která má celkem asi na 700 stran)  věnoval i těm nejmenším vsím nejméně tři strany! Kromě níže podrobněji popsaných míst se zmíníme jen o těch nejbližších.

Sousední ves Sádek malá chmelařská ves nyní správně příslušná k Deštnici.

Okolí: Nečemice, kde jsou ve zdivu dvora dodnes patrné zbytky tvrze, Lhota ležící na kopci Kozelského údolí (V Kozlově), které je považováno za nejkrásnější v okolí, malebná ves Želeč s barokním panským domem na návsi a pův. gotickým kostelem sv.Mikuláše, Velká Černoc se zbarokizovaným kostelem sv. Václava ze 14. stol., ves Siřem, kde v meziválečném období pobýval Franz Kafka. Ze vzdálenějších míst snad jen městečko Blšany, Kryry s rekonstruovanou rozhlednou z poč. 20. stol. a zámek Krásný Dvůr s rozlehlým romantickým parkem.

Žatec

Žatec byl původně hradiště Lučanů, které v 9. stol. ovládli Přemyslovci. Ve 12. stol. patřil k hlavním kastelánským hradům v Čechách. V historických pramenech se jméno Žatec uvádí v kronice Thietmara Meserburského v roce 1004. Další písemné zprávy z 11.-13.stol. uvádějí Žatec jako významné správní a církevní středisko. Vznik feudálního města je završen listinou z roku 1265, kterou král Přemysl II. Uděluje městu důležitá privilegia. V roce 1421 byla pod hradbami města poražena vojska 2. křížové výpravy. Roku 1639 byl vypálen Švédy. Městem protéká řeka Ohře.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Založení kostela spadá do románského období. První zmínka je z roku 1206. V roce 1336 daroval Jan Lucemburský peníze na jeho opravu. V letech 1340 – 1370 se na dostavbě podílela i známá huť Petra Parléře. V období 1724 – 1728 byla ke kostelu přistavena osmiboká kaple sv.Jana Nepomuského. Roku 1740 byla budova barokizována a okolo roku 1770 byla dostavena věž.

Autorem většiny soch na jižní straně děkanského kostela je J.K.Vetter. Jedná se o sochy sv.Petra, sv.Pavla, sv.Františka z Assisi, sv.Václava, sv.Ludmily (okolo roku 1740).

Varhany pocházejí z 19.stol. od firmy Schiffner z Prahy.

Městská radnice

Městská radnice s věží dominuje náměstí Svobody, které leží ve středu Žatce. Vznikla na popud bohatých měšťanů, kteří získali rozhodující vliv ve městě a potřebovali sídlo městské samosprávy. Dnešní radniční věž stála na svém místě pravděpodobně již před rokem 1362. Byla patrně součástí staršího fortifikačního systému a podvěží, tvořené gotickýmiarkádami, bylo průchozí. Věž vysoká 46m byla zachována jako důležitý bod, z něhož se hlásily požáry.

V roce 1559 přikročila byla provedena rozsáhlá rekonstrukce v renesančním stylu. V druhé polovině 16. stol. bylo na radnici zřízeno městské vězení. V období třicetileté války byly radniční prostory krátkodobě využívány k uskladnění zabavených ,,kacířských“ knih a kontribucí (zejména chmele a obilí). V 18. stol. se stal Žatec sídlem krajského úřadu.

V říjnu 1768 zachvátil město požár a radnice vyhořela, proto byla roku 1769 přestavěna do barokní podoby. Věž byla zvýšena o dvě poschodí. V roce 1846 bylo přízemí pronajato cukráři, který si zde zřídil obchod. Velké klasicistní úpravy budovy souvisely s reformou státní správy, která potřebovala nové kancelářské prostory pro okresní úřad. V letech 1857 – 1858 došlo k celkové demolici (až na věž) a následné výstavbě trojpodlažního západního křídla a dvojpodlažního severního traktu.

Poslední rekonstrukce proběhla v letech 1993 – 1994, při které byla opravena celá budova i s věží.

Žatecký pivovar

Žatecko je kraj proslulý chmelem. Již v 10. stol. se chmel a pivo vyváželi do ciziny a město díky tomu bohatlo. Pro založení nynějšího pivovaru se žatečtí měšťané rozhodli 17. 12. 1797.
              
V roce 1801 po dokončení Právovárečného měšťanského pivovaru uvařili Žatečtí  na 840 sudů (42 000 hl) piva.
            
Od roku 1991 do roku 1996 zde existoval státní podnik, společnost Pivovar Žatec. Od 16. 7. 1996 je pivovar v soukromém vlastnictví.

Židovská synagoga 

Židovská obec v Žatci byla založena v roce 1864. Synagoga byla postavena stavitelem Johanem Staňkem v letech 1871 – 1873. V roce 1938 byla synagoga vypálena a po 2. světové válce objekt chátral. V 50. letech zde byla zřízena tržnice.

V roce 1997 městský úřad budovu zrekonstruoval. Od jara 1998 se zde konají různé benefiční akce.

žatec

Měcholupy

První zmínka o Měcholupech pochází z roku 1295, kdy je doložen Hrdibor z Měcholup. Další zprávy jsou z roku 1319 a 1320 kdy Jindřich z Holedeče poslal před soud Vítoslava, Střeha, Jarka a Hrzka z Měcholup, protože mu plenili statky. Poté se zde vystřídalo velké množství majitelů (např. rod Sekyrků, Veršovců a Paarů).

K panství patřili vesnice Sádek, Deštnice, Lhota, Tronice a Veletice.

V roce 1860 koupil Měcholupy velkoprůmyslník Antonín Dreher. Dreherové byli vlastníky až do roku 1948.

V roce 1900 měly Měcholupy skoro 1200 obyvatel (převážně německé národnosti).

Byli zde 3 pekaři, 3 řezníci, 5 hospod, 2 holiči. 7 obchodů se smíšeným zbožím, 3 obchody
s uhlím, 6 ševců, 3 krejčí, 2 kováři, obchod s textilem, drogerie, kamenictví, cukrář, sklenář a kolář.

Dnes patří k Měcholupům obce Milošice, Velká Černoc a Želeč s celkovým počtem obyvatel 1033. Měcholupy jsou zemědělská obec, hlavní pěstovanou plodinou je chmel.

Líčkovský zámek

Zámek Líčkov je původně gotický hrádek ze 14. století. Střediskem panství Líčkov se stal v 16. století za Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Přestavba na zámek se uskutečnila roku 1628, v době pozdní renesance. Druhá přestavba, při které získal dnešní podobu, proběhla v roce 1765, kdy zámek koupil Josef Vanibald z Ebenu. Roku 1807 koupil zámek žatecký řezník Thaudeus André a proměnil zámek na palírnu alkoholu a cikorkárnu. Tím objekt velice utrpěl. V roce 1924 koupil zámek akademický malíř Oskar Brázda. Tomu byl majetek komunisty zabaven a spravoval ho stát. Restituci byl ale vrácen jeho ženě Marii a dnes je přístupný veřejnosti.

LičkovLíčkov

 

 

 

 

 

 

 

 

Strojetice

Nejstarší zmínka o vsi Strojeticích se vztahuje ke zdejšímu kostelu, který je uváděn v letech 1352 – 1405 jako součást rakovnického děkanátu. V roce 1420 byl majitelem Bohuslav ze Strojetic, Který padl v bitvě na Vítkově. Další zpráva je až z roku 1532, kdy byl majitelem Jan Strojetincký ze Strojetic. V roce 1547 držel Strojetice Václav z Kolovrat Mašťovský a koupil tvrz, která zde stála.

Strojetická tvrz byla zničena ve třicetileté válce a na jejím místě vznikly později usedlosti.

Kounov

Ves Kounov se v historických pramenech poprvé připomíná v roce 1402, kdy král Václav IV. daroval  svému služebníku Jaroslavu Nevidovi 20 lánů po vypálené vsi Krchleb mezi Kounovem a Lhotou pod Džbánem. Po jeho smrti ves často měnila majitele.

Tvrz Kounov, která stála pravděpodobně v severovýchodní části vsi, postavili Jan Hanuš Nostic nebo jeho žena Anna Markéta Bechyňová z Katan, která se po jeho smrti stala majitelkou Kounova jako poručnice dvou nezletilých synů. Dále je tvrz uváděna jen v roce 1675, kdy syn Jana Hanuše Nostice Heřman Jáchym dosáhl plnoletosti a převzal dědictví po otci.

Kounov s Lhotou pod Džbánem koupil roku 1678 Jiří Ludvík ze Sinzendorfu a připojil je k Postoloprtům. V roce 1 780 je získali Schwarzenberkové, a tím se dostali k panství  Mšeci. Při žádném z těchto dalších přesunů se již neuvádí tvrz. Neví se, kdy a proč zanikla, ani kde stála.

18. 10. Lukáš

Zítra: Michaela

Počasí Deštnice - Slunečno.cz

Návštěvnost stránek

090705